Kolem sebe krásně teplou vodu / Příjemnou, akorát na pohodu

V kastrólu se žába hřála, o nic víc se nestarala

Na své štěstí pěla sobě ódu

Žába líná…

 

O stupínek dva, teplota stoupá / Žába jak je líná, stejně je i hloupá

Furt pohodlíčko je, vždyť se zas tak moc neděje

 Jako někde u moře se koupá

Žába hloupá…

 

Aniž to však naše žába tuší / Že pumpička jí rychleji už buší

Díky za to teplíčko, do kamen další dřevíčko

Kdosi hází - jen nenechej se rušit

Milá žábo…

 

Dál ohřívá se lázeň pomalu / Ona válí se, jak někde v Termálu

Cože, jaká krize? Vždyť mi tady z televize

Hlásí, že je všechno v normálu

Všecko v cajku…

 

Jen co se voda začne vařiti / Žába už chápe, že se řítí do řiti

Diví se to je k nevíře, už na zádech má puchýře

A vtom se jí v hlavě rozsvítí

No to brzo…

 

A jak pozná, že už pozdě je / Že tu není žádná naděje

Naposled se usměje, než na věčnost se poděje

Už si žádné písně nepěje

Mrtvá žába…

 

Nakonec to poučení:

Poučení pro hochy i pro dívky, pro ty chytré, ale i pro naivky

Dívejte se, ptejte se, učte se a smějte se

Ať je z vás víc než litr žabí polívky

Hádejte se, přete se, nedejte se a pleťte se,

Ať je z vás víc než litr žabí polívky, neboť:

Kdo jak žába v hrnci leniví

Ten ať se potom prosím nediví!